Akvárko je maličký „oceán“, jemuž vládne žralok černoploutvý. Tedy spíš žraločí mrňous. A spolu s ním tu v souladu žijí pestrobarevné rybky, koráli a další nádherní živočichové. Obyvatelé tohoto malého velkého světa pochází nejčastěji z oblastí teplých vod Indického oceánu a Pacifiku, od Východní Afriky, přes jižní Asii až k Austrálii.
Žralok černoploutvý se dříve v přírodě vyskytoval opravdu hojně. Je plachý až lekavý, mezi jeho typické rysy patří černé zbarvení horní části hřbetní ploutve. Dnes se již řadí k druhům, které budou brzy v ohrožení. Vyskytuje se v tropických vodách Tichého a Indického oceánu, často při březích a v ústí řek. Je živorodý a člověku nebývá nebezpečný, pokud si ho tedy v mělkých vodách nesplete díky neoprenovému obleku s tuleněm.
Klaun očkatý obývá převážně Tichý oceán, vody v okolí Malajsie, Indický oceán a Velký barierový útes.
Jeho zbarvení se díky širokému teritoriálnímu výskytu často odlišuje. Tato tropická rybka patří mezi dlouhověké a žije symbioticky s několika druhy sasanek. Klaun se chrání tím, že si vytvoří slizový potah proti žahání. Nejdříve si ale musí vypěstovat odolnost vůči jedu sasanek. Kdyby bezhlavě vplul mezi ramena sasanky, znamenalo by to pro něj jistou smrt. Zajímavostí je, že všichni klauni se rodí jako malí samci a v samičky se přeměňují teprve na vrcholu své životní dráhy. Ryba bývá citlivá na kvalitu vody, pohybuje se v dobře okysličených místech. Vnitrodruhová agresivita klaunů očkatých je poměrně značná, navíc klauni jsou velice teritoriální, žijí v prostoru několika metrů kolem sasanky, neustále ji brání jak proti jedincům svého druhu, tak proti daleko větším rybám.
Bodlkok pestrý obývá nejčastěji slané vody tropického pásma Tichého oceánu – okolí Malajsie či Velký bariérový útes, a Indického oceánu. Je převážně býložravý, mezi jeho další potravu patří plankton. Za zmínku stojí, že dospívající ryba během svého života změní několikrát barvu – od hnědé, přes stříbrnou až k modré s jasně nápadným žlutým ocasem.
Kotouč okénkový, je plž obývající převážně tropické vody. Velikost jeho schránky se pohybuje okolo 17-50mm. Pevná mušle má konický a spirálovitý tvar. Lastura bývá bělavé nebo našedivělé barvy, místy s nepravidelnějšími skvrnami, v zelené, hnědé či olivové barvě. Tento druh obývá střední a západní část Pacifiku a Indický Oceán - Indočínu, Malajské břehy, okolí Papui-Nové Guiney, Novou Kaledonii a severní teritoria australských vod, poblíž Queenslandu, a dále na západ. Bývá velice citlivý na změny ve svém okolním prostředí.
Přestože jsou občas nazývány měkkými korály, rod Zoanthis je od typických „měkkých a kožených“ korálů trochu odlišný. A tak je rod Zoanthis řazen spíše mezi „opravdové“ korály, s pevnou a tvrdou vápenitou schránkou, byť nemá vlastní skeleton. Některé korály z tohoto rodu žijí osamoceně, jako solitérní polyp, který je přichycen ke skalnímu, nebo jinému pevnému podloží, jiné zase žijí naopak propojeny vzájemnou sítí, která utváří souvislou vrstvu. Koráli z tohoto rodu produkují toxický sliz, jenž patří mezi ty nejvíce jedovaté. Tyto koráli také sbírají jednobuněčné mikroskopické řasy, které v jejich těle poté díky procesu fotosyntézy produkují živiny, které korál potřebuje.Na oplátku korál řasám zase poskytuje ochranu díky své schránce, a také jim dodává potřebné minerály.
Pomec císařský je hojně rozšířená ostnoploutvá ryba žijící v tropických oblastech Indickéhoa Tichého oceánu od Rudého moře po Východní Afriku, Indonésii až k Austrállii. Najdete ho v hloubkách od 1 do 100metrů. Ve svých teritoriích agresivní ryba, známá pro svoje magicky krásné zbarvení, chovatelsky relativně náročný druh. Bývá citlivý na prostředí, a díky změnám v jeho přirozeném prostředí, se může stár rychle ohroženou rybou, i když tak to ještě není.
Poustevníček červenohý je jedním z mnoha druhů mořských krabů, pro něž je typické, že žijí v opuštěných schránkách korýšů. Zároveň v mnohých případech vstupují do symbotických vztahů se sasankami. Korálovým útesům prospěšný bývá i z toho důvodu, že chrání je chrání před nájezdy různých ryb. Převážně masožravý, nebývá agresivní. Tento druh poustevníčka je charakteristický svou načervenalou barvou. Vyskytuje se převážně v Indickém i Tichém oceánu, ale i v Karibském moři na východ od Floridy a Střední Ameriky.
Sinularia, je rod měkkých korálů z rodiny Alcyoniidae. Známe je také pod názvem „kožené korály“. V současnosti známe 166 druhů tohoto rodu. Vyskytují se převážně v tropických mořích, slavný i díky nim je například Velký barierový útes. Koráli obecně mívají velmi specifické požadavky na okolní prostředí, od salinity vody po její okysličení, a je tedy citlivý na změny okolí.
Bodlok žlutý dorůstá délky okolo 18 cm a je výrazně žlutého zbarvení. Živí se převážně rostlinami, v menší míře planktnonem a drobnými živočichy. Ve volné přírodě ho často doprovází želvy, z jejichž krunýřů bodlok požírá řasy.
Hadice olivovězelená patří mezi ostnokožce, a i když připomíná typickou hvězdici, blíže má spíše k ježovkám a sumýšům. Je to dravý a masožravý živočich, který se živí nejrůznějšími drobnými živočichy a menšími rybkami, nicméně často nepohrdne ani uhynulými jedinci. Bývá aktivní v noci, obvykle žije v ve štěrbinách podmořských skal a korálových útesů, najdeme ji ale i na písečném dně poblíž, obvykle v hloubkách od 5ti do 40ti metrů. Jejích chapadla dorůstají délky až 25 centimetrů, překvapivá je i jejich pohyblivost.Tento druh se vyskytuje v teplých vodách Indického a Tichého Oceánu.
Tento druh korálů patří mezi ostatních zhruba 6000 druhů korálů, žijících přisedle, obvykle v koloniích. Mezi korály patří známí původci korálových útesů v tropických mořích, a to zejména šestičetní koráli ze skupiny Hexacoralia, ale kromě nich jsou to také dírkonoši, měkkýši a řasy (například vápencem inkrustované ruduchy). U korálů, za to může uhličitan vápenatý, který korál vylučuje pro tvorbu své tvrdé vnější schránky. Tisíce, statisíce i miliony let pak trvá, než se vytvoří souvislá korálová vrstva, či dokonce ostrov. Každý korál má navíc velmi specifické požadavky na okolní prostředí, od salinity vody po její okysličení, a je tedy citlivý na změny okolí.
Hvězdice páskovaná, známá také jako typická „písečná“ hvězdice, je ostnokožec, který se vyskytuje v mořích od Malediv a Číny až po Havajské ostrovy a Austrálii. V průměru hvězdice dorůstá velikosti 12 – 15 centimetrů. Živí se převážně organickými zbytky na písečném dně, na kterém tráví svůj čas. Její ústa jsou situována na spodní straně tělového terče, zvláštností je, že pokud hvězdice pozře kořist větších rozměrů, dokáže vychlípit žaludek mimo své tělo, a poté, co kořist stráví, svůj žaludek opět stáhne zpět. Hvězdice mívají, jak už napovídá jejich název – hvězdovitý tvar těla, utvořený pěti rameny. Mívají velikou regenerační schopnost – poškozené, utržené rameno tomuto živočichovi dorůstá zpět.
Bodlok plachtonoš žije v útesových mořích tropického pásma Indického oceánu, Malajsie a Velkého bariérového útesu. Není příliš snášenlivý k vlastnímu druhu. Jeho zbarvení je poměrně známé, bývá často hrdinou v animovaných filmech. Přesto se zbarvení jednotlivých jedinců liší, jejich tolik známý pruhovaný vzor umí změnit tak, že tmavá barva zesvětlá a světlá barva ztmavne. Tato ryba je typická svou vztyčenou hřbetní a řitní ploutví a patří k těm náročnějším na okolní prostředí.
Běžně se vyskytující od Cape Cod k Floridě, v Perském Zálivu, obývá i oblast poblíž Západních britských Antil v Karibiku, ale nalézt je lze i při pobřeží Brazílie nebo Severní Ameriky. Prostředí, které preferují mohou být vcelku různorodá – nacházíme je v mělkých vodách na úrovni mezi odlivem a přílivem, a to například na mělčinách, anebo v bahnitých březích při ústí potoků a řek. Dost času tráví právě v bahnité vrstvě u dna. Ulitou, která je úzká a spirálovitě podlouhlá, nepatří mezi největší – velikostí se pohybuje od 0,5 cm až po 1,5 cm. Všežravý bezobratlý mořský živočich, kterého s oblibou využívají akvaristé pro jeho čisticí schopnosti. Pro zajímavost na akvaristickém trhu se jeho cena pohybuje mezi 60-120ti dolary za kus.
Sapín zelený patří mezi ty tropické ryby, jejichž výskyt je dominující v Indo-Pacifické oblasti, u Rudého moře, na východním pobřeží Afriky, Havaji, pobřeží jižního Japonska a v Nové Kaledonii. Tato krásná ryba se dožívá se celkem vysokého věku, zhruba 8-10 let, vyskytly se údajně případy až 15ti let ) Klidné hejnové ryby právě jako sapín, se vyskytují ve vodách poblíž pobřežních útesů v hejnech, podobně jako mnoho jiných druhů.
Poustevníček modrý, je nádherně zbarvený krab, který se vyskytuje zejména v Indickém oceánu a v Západním Pacifiku. Živí se mnoha druhy řas a sinic, ale nepohrdne ani zbytky mrtvých živočichů, které nalézá na dně. Má výrazné a působívé zbarvení – prevážnou část jeho těla a nohou tvoří temně modrá barva, ale tu střídají tenké a jasně světlemodré horizontální proužky, zejména na končetinách. Jako typický poustevník vyhledává obydlí v prázdných schránkách mušlí a dalších plžů. Postupem času, jak poustevníček s věkem roste, musí si hledat i větší obydlí.
Sapín černopásý, nebo černopruhý, je malá hejnovitá rybka, převážně žluto-hnědá, s nápadně bílým ocasem, a černým pruhem na konci těla. Pod okem má tmavomodrý proužek, který mu tak dává zvlášní výraz. Snášenlivá rybka žije převážně v Indo-Pacifické oblasti, od Fidji, k japonskému Rjuku ale i poblíž soustroví Toga. Tráví život převážně poblíž korálových útesů, kam se může v případě potřeby schovat. Najdete ji často v lagunách a poblíž mělčin. Vyskytuje se nezřídka i jednotlivě, nebo v menších hejnech.
Ježovka kulovitá patří mezi ostatními ježovkami mezi ty nejkrásněji zbarvené. Svislé pruhy s ostny, které obepínají kulovité tělo, působí jako zlatavé třásně, zatímco zbytekježovky řipomíná jak barvou, tak texturou typický modrý samet, či brokát. Patří mezi býložravé a masožravé druhy. S oblibou si pochutnává na mořských řasách, ale i zetlelých zbytcích jiných mořských živočichů. Obývá teplé mělké vody Indického a Tichého oceánu, nacházíme jí u Malediv, v Jihočínském moři, anebo v korálových útesech Mikronésie.
Komorník černoocasý, alias šarlatán je asi 8 cm veliká rybka, výrazně pruhovaného zbarvení. Vyskytuje se v západní části Indo-Pacifiku, od Sumatry až k Vanuatu, na severu k japonskému Ryuku a na jihu obývá Novou Kaledonii.´Čtyřpruhá rybička umí být agresivní, a se svým druhem se často pohybuje v klidnějších zonách útesu, nebo v mělkých zátokách. Všežravá rybka se živí řasami, malými rybkami, planktonem, a často se přesunuje ve „školkách“, malých ohraničených hejnech pohybujících se několik metrů od sebe.
Krevetka pruhovaná, jinak také „bělopásá“, je mořský korýš, obývající teplejší vody. Nacházíme jej v Indickém a Tichémoceánu, ale také v Rudém moři i jinde. Všežravec, který v okolí korálových útesů patří do skupiny těch živočichů, kteří čistí rybám kůži od parazitů, a zbavujíe je různých kožních infekcí. Každých 6 týdnů, se tento drobný korýš ukryje, svlékne a vymění svůj krunýř. Krevetka pruhovaná bývá nenáročná na chov, ale potrpí si na správné složení vody – obzvláště její salinitu.
Komorník třískvrnný je malá všežravá rybka, obývající útesové moře Indo-Pacifiku. Má ráda klidnější vody, potřebuje pro sebe trochu více prostoru, zejména pokud naklade jikry na dno, bývá agresivní ke všemu v dosahu. Potrpí si na teplé vody kolem 25ti stupňů a výše. Její mláďata často vyhledávají ochranu sasanek. Pochutná si na všem od planktonu, po drobné živočichy na dně či ze skrýší reefu, do jeho jídelníčku patří plankton a řasy. Obvykle jí nenajdete ve velkých hejnech, ale spíš v menších skupinkách.
Sapín rudočelý žije v malých hejnech poblíž útesů. S jasně modrými pruhy přes hlavu, a hnědočervenými šupinami s tečkou uprostřed se dá relativně jednoduše rozpoznat. Pohybuje se do hloubek maximálně 35 metrů. Mapa jeho výskytu čítá Západní Pacifik – zde se mu daří převážně ve vodách Vánočního ostrova, ale také Pacifik východní, a to v okolí Fiji, dále pak severně od nich až k jižnímu Japonsku, a na jih k Nové Kaledonii. Dospělí jedinci se vyskytují často osamoceně, nebo v menších skupinkách. Preferují laguny, korálové plošiny, členité uspořádání útesu, a jeho vnější strmou stranu.
Sapín žlutomodrý obývá převážně východní části Indického oceánu. Jako všežravá ryba vyhledává plankton, řasy, drobné mořské živočichy. Charakteristickým je pro něj žlutý břišní pás, který se táhne od hlavy až po ocasní ploutev, a tak se dá tento sapín od podobných druhů docela jednoduše odlišit. Tělo je zbarveno jasně modře. Mladí sapíni se pohybují často v hejnech, naopak v dospělosti k sobě bývají samci teritoriální. Tato nádherná tropická rybka dorůstá v dospělosti okolo 7mi centimetrů. Vyskytuje se běžně ve východní části Indického oceánu a v Západním Pacifiku, ale v posledních letech byl hlášen i ve Středomoří poblíž Sicílie, Malty a Kypru. Obvykle ale obývá korálové útesy a laguny tropických moří, typické pro Šalamounovy ostrovy, Bali a Filipíny, nebo Indonésii.
Sapínek zlatoocasý je všežravá tropická rybka, která se v průměru dožívá 4-5ti let. Vyskytuje se napříč Indo-Pacifickou oblastí, najdete ji ale i v Rudém moři. Je poměrně citlivá na okolní prostředí a kvalitu vody. Tento druh je existenčně závislý na korálových útesech, a členitých korálových uskupeních, které je chrání před predátory, i proto dnes patří mezi ohroženější tropické ryby. Samci bývají v dospělosti agresivní a teritoriální. Tato jasně modře zbarvená ryba preferuje plankton a drobné bezobratlé, nepohrdne ale ani zelenými řasami.
Safírek neonový je tropická rybka, celomodrého zbarvení s nádechem perleťového odlesku a se žlutou ocasní a břišní ploutví. Patří mezi odolnější tropické druhy, preferuje především členitější útesy, a hloubku do 20ti metrů. Dorůstá kolem 9ti centimetrů. Vyskytuje se převážně ve východním Indickém oceánu, a ve středozápadním Pacifiku – od Srí Lanky, až na sever k jižnímu Japonsku. Dospělí jedinci obývají laguny, ale také útesy, kde se poblíž dna snaží najít potravu na dně. Je všežravý, ale převážně ho zajímá plankton, méně pak některé druhy řas. Dospělí se sdružují do malých skupinek, které potom utváří rozsáhlé hejno, zejména poblíž útesů bohatých na potravu.
Pyskoun rozpůlený se vyskytuje v tropickém Indopacifiku, Rudém moři, při pobřeží východní Afriky, severně k jižnímu Japonsku a na jih po ostrovy Lord Howe a Rapa. V průměru se dožívá kolem 5ti let. Je to klidnější rybka, ale bývá agresivní k vlastnímu druhu. Patří mezi nejznámější čistící ryby, živí se převážně parazity, a odumřelou kůží ryb. Pyskouni celý život žijí na jednom místě a okolní ryby se rychle učí, kde hledat pomoc od parazitů, kterými se pyskoun živí. Zajímavostí je, že v přírodě se všechny rybky tohoto druhu rodí jako samice, a jen některé změní pohlaví. Když v daném teritoriu uhyne samec, dominantní samice v důsledku potom změní pohlaví.