Jedním z nejmarkantnějších faktorů znečištění vody, jsou nerecyklovatelné ale i rozkladatelné igelitové tašky a plastové obaly. Jejich nadměrná spotřeba a k tomu absence třídění odpadu ve velké části světa, nedostatečná péče o přírodu, ale i nízké ekologické vzdělání společnosti včetně osvěty zejména pak v rozvojových zemích vede v současné době k zoufalé situaci právě v mořích a oceánech.

Denně ve světových oceánech a mořích přibývá 8 milionů kusů plastu. Vědci odhadují, že v současné době se ve všech oceánech vyskytuje okolo 6ti trilionů (!) kusů plastu a mikroplastu. To je mnohem více, než hvězd v naší galaxii. Plastový odpad a jeho zbytky tak tvoří 50 % - 90 % procent veškerého znečištění po mořskou hladinou. Váha tohoto znečištění se pohybuje okolo 270 000 tun, tedy 270 milionů kilogramů! Plastové částice a mikročástice dnes nalezneme v polovině mořských savců, nebo dvou třetinách všech žijících mořských ptáků, a takřka u celé populace mořských želv. Ryby, plankton a mnoho dalších živočichů se právě díky vzájemné závislosti v potravním řetězci, „otráví“ plasty navzájem.

Ve světových oceánech a mořích existuje 5 hlavních míst, kde se tyto plasty díky mořským proudům sdružují na obrovské ploše. Pro představu – největší z těchto plastikových ostrovů tzv. „North-Pacific Gyre“ – je cca 4x větší než jedna z největších zemí v Evropě – Francie.

Znečištění plasty není lokální, týká se všech moří a oceánů. Je přítomno v každé hloubce a na dně moří. Mikročástice nebo celé kusy plastů byly nalezeny dokonce v na dně v hloubce takřka 11km. Plasty si nevybírají. Ničí vše od kytovců, po malé korýše. Mnoho mořských organismů není schopno v drobné potravě rozlišit mikročástice plastu. Ten se jim poté usazuje v trávicím traktu, a zabraňuje jim tak jednak v trávení potravy a zároveň jim působí další doprovodné zdravotní problémy. Ty v nemnoha případech končí smrtí. Plastové znečištění má prokazatelně také vliv na rozmnožovací schopnost mnoha organismů a živočichů, kteří obývají naše oceány a moře. Potravní řetězec tak začíná být kriticky narušen, a v případě jeho zhroucení dojde k nenapravitelné škodě nejrozsáhlejšího ekosystému na planetě. Ten má zásadní vliv na Zemi, od klimatických podmínek, k tvorbě kyslíku, nebo absorbci CO2, což má zá následek další změny na naší planete - vliv na globální oteplování, a tím pádem i na hladiny moří. Navíc vzhledem k faktu, že velká část lidské populace je závislá na příjmu potravy z moří, vznikl globální problém - je ohrožen zdroj jejich obživy, ale také zdraví každého, kdo si pochutnává na mořských plodech. Následky těchto změn jsou jak vidíme dalekosáhlé.